Klára se narodila kolem roku 1268 v Montefalku (Perugie) a tam také strávila celý svůj život. Když měla šest let, vstoupila do uzavřeného sdružení, v němž žila s několika družkami její sestra Jana. Protože roku 1290 všechny přešly do nového domu, v němž založily klášter, přijala Klára řeholi svatého Augustina. Když její sestra 22. listopadu 1291 zemřela, převzala po ní úřad abatyše, který zastávala až do své smrti 17. srpna 1308.
V životě osobním i jako abatyše vždy předcházela příkladem, jak to řehole svatého Augustina pro společný život vyžaduje. Sestrám vřele vštěpovala nutnost sebezáporu a osobní snahu pěstovat dokonalost. Měla vlité vědění a rázně hájila učení víry. Vynikala láskou ke Kristovu umučení a zvlášť jí přirostla k srdci pobožnost k svatému kříži. V posledních dnech svého života soustavně říkala, že ve svém srdci nosí Kristův kříž. Po její smrti si sestry chtěly ověřit pravdivost a smysl jejích slov a když jí vyjmuly srdce, nalezly v něm znaky Kristova umučení. Její tělo je vystaveno k veřejné úctě v klášterním kostele augustiniánek v Montefalku.
Její svátek je 17. srpna.




